Většina ztrát nevzniká tím, že by někdo špatně odhadl trh. Vzniká tím, že se zachoval jinak, než měl v plánu. Tenhle okruh spojuje dvě věci, které k sobě patří víc, než se zdá: chyby úsudku, kterým lidský mozek podléhá systematicky, a pravidla, jimiž se jim dá předejít.
Zkreslení nejsou osobní selhání. Jsou doložená, opakovatelná a týkají se i lidí, kteří o nich vědí. Averze ke ztrátě popisuje, že ztráta bolí silněji, než potěší stejně velký zisk, což vede k držení propadlých pozic v naději na návrat. Efekt dispozice je tentýž mechanismus z druhé strany: zisky se vybírají brzy, ztráty se nechávají běžet. Potvrzovací zkreslení filtruje informace tak, aby seděly na názor, který už máte. Zpětné zkreslení pak po události vytvoří dojem, že to bylo přece jasné, a tím zabrání poučení.
Právě proto existuje risk management. Není to opatrnost ani strach, je to odpověď na fakt, že vlastnímu úsudku pod tlakem nelze věřit. Pravidla se nastavují předem, dokud je hlava chladná: kolik kapitálu smí být v jedné pozici, kde končí ztráta, jaký je poměr rizika a zisku, kdy se portfolio vrací k původním vahám. Obchodní plán není byrokracie, je to způsob, jak rozhodnutí udělat jednou a pak už ho jen vykonat.
Za pozornost stojí i to, co se tváří jako měřítko úspěchu, ale není jím. Úspěšnost obchodů sama o sobě neříká nic: strategie s deseti procenty vítězných obchodů může být zisková, pokud jsou ty výhry dost velké. Drawdown, tedy pokles z předchozího vrcholu, bývá poctivější číslo než výnos, protože ukazuje, co bylo potřeba vydržet.
Pojmy v tomto okruhu nejsou o trhu. Jsou o člověku, který ho obchoduje, a o mantinelech, které si musí postavit sám.