Trh práce drží spotřebu i inflaci
Příjem ze zaměstnání je hlavním zdrojem peněz pro většinu domácností. Když zaměstnanost roste a lidé se nebojí ztráty práce, mají větší ochotu utrácet, žádat o úvěr nebo si pořídit bydlení.
Silný trh práce proto podporuje spotřebu a hospodářský růst.
Zároveň může vytvářet inflační tlak. Pokud firmy obtížně hledají zaměstnance, musí nabízet vyšší mzdy nebo lepší podmínky. Vyšší příjmy podporují poptávku a rostoucí náklady mohou firmy částečně promítnout do cen.
Tento vztah ale není mechanický. Vyšší mzdy nemusí automaticky znamenat vyšší inflaci. Pokud současně roste produktivita, firma dokáže s jednou hodinou práce vyrobit větší hodnotu a vyšší odměnu nemusí plně přenášet do cen.
Pro centrální banku proto není rozhodující jen to, kolik lidí pracuje. Zajímá ji, zda je trh práce v rovnováze, nebo zda poptávka po pracovnících výrazně převyšuje jejich nabídku.
Nezaměstnaný není každý, kdo nepracuje
Populace se z pohledu trhu práce dělí do tří základních skupin:
zaměstnaní,
nezaměstnaní,
ekonomicky neaktivní.
Za nezaměstnaného se podle mezinárodně používané metodiky nepovažuje každý člověk bez práce. Musí práci aktivně hledat a být připraven nastoupit.
Kdo práci nemá, ale aktivně ji nehledá, patří mezi ekonomicky neaktivní. Může jít například o studenty, část rodičů pečujících o děti, důchodce nebo lidi, kteří hledání zaměstnání vzdali.
Míra nezaměstnanosti se počítá jako podíl nezaměstnaných na pracovní síle. Pracovní sílu tvoří zaměstnaní a nezaměstnaní dohromady.
Míra nezaměstnanosti = počet nezaměstnaných ÷ pracovní síla
Pokud člověk přestane práci hledat, může z evidence pracovní síly vypadnout. Míra nezaměstnanosti pak může klesnout, přestože žádné nové pracovní místo nevzniklo.
Proto je potřeba sledovat také ekonomickou aktivitu a podíl zaměstnaných na celkové populaci.
Dvě české nezaměstnanosti
V českých médiích se objevují dva odlišné ukazatele, které se někdy nesprávně porovnávají jako stejné číslo.
Český statistický úřad publikuje obecnou míru nezaměstnanosti. Vychází z Výběrového šetření pracovních sil a používá metodiku Mezinárodní organizace práce. Nezaměstnané porovnává s celkovou pracovní silou.
Ministerstvo práce a sociálních věcí zveřejňuje podíl nezaměstnaných osob založený na evidenci úřadů práce. Vyjadřuje podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 až 64 let na celé populaci stejného věku. Jeho metodika tedy používá jiný čitatel i jmenovatel.
Oba ukazatele mají vlastní účel.
Obecná míra nezaměstnanosti je vhodná pro mezinárodní srovnání a zachycuje pracovní status zjištěný průzkumem domácností. Podíl nezaměstnaných osob vychází z administrativních údajů a ukazuje zatížení systému úřadů práce.
Rozdíl mezi nimi není chyba. Jde o dvě odlišné metody měření.
Proč mají Spojené státy dvě zaměstnanosti
Americký report o zaměstnanosti patří mezi nejsledovanější makroekonomická zveřejnění. Vychází každý měsíc a kombinuje dvě samostatná šetření.
Podle Bureau of Labor Statistics jde o průzkum domácností a průzkum zaměstnavatelů.
Průzkum domácností
Průzkum domácností neboli Current Population Survey zjišťuje pracovní status jednotlivých lidí.
Z něj vzniká například:
míra nezaměstnanosti,
počet zaměstnaných a nezaměstnaných osob,
míra ekonomické aktivity,
zaměstnanost podle věku, pohlaví nebo vzdělání.
Jeden člověk se dvěma zaměstnáními se zde počítá jako jedna zaměstnaná osoba. Průzkum zahrnuje také osoby samostatně výdělečně činné a pracovníky v zemědělství.
Průzkum zaměstnavatelů
Průzkum zaměstnavatelů neboli Current Employment Statistics zjišťuje počet pracovních míst na výplatních listinách podniků a vládních institucí.
Právě z něj pochází známý ukazatel non-farm payrolls, tedy změna počtu pracovních míst mimo zemědělství.
Vedle něj report obsahuje:
průměrný hodinový výdělek,
délku pracovního týdne,
vývoj zaměstnanosti v jednotlivých odvětvích.
Jeden člověk se dvěma pracovními poměry může být v tomto průzkumu započítán dvakrát, protože se měří pracovní místa, nikoli lidé.
Obě šetření proto mohou v jednom měsíci ukázat rozdílný vývoj. Nemusí to znamenat, že je jedno z nich chybné. Každé měří jiný objekt, pracuje s jiným vzorkem a podléhá odlišným revizím.
Počet pracovních míst potřebuje kontext
Samotný přírůstek pracovních míst neříká, zda trh práce skutečně sílí.
Je potřeba porovnat ho s růstem pracovní síly. Počet obyvatel a lidí ochotných pracovat se mění kvůli demografii, migraci i ekonomické aktivitě.
Ekonomika proto musí průběžně vytvářet určitý počet pracovních míst jen proto, aby udržela nezaměstnanost stabilní. Federal Reserve tento údaj označuje jako breakeven employment growth.
Pokud tvorba pracovních míst dlouhodobě překračuje tempo růstu pracovní síly, nezaměstnanost má tendenci klesat. Pokud za ním zaostává, obvykle začne růst.
Potřebné tempo ale není stálé. Mění se s demografií, migrací a ochotou lidí vstupovat na pracovní trh. Číslo, které by bylo v jednom období slabé, může být při pomalejším růstu populace dostatečné.
Ekonomická aktivita ukazuje skrytou nabídku práce
Míra ekonomické aktivity vyjadřuje, jaká část populace pracuje nebo práci aktivně hledá.
Její růst může být pozitivním signálem. Do pracovního trhu vstupují další lidé a firmy mohou nabírat, aniž by musely tak rychle zvyšovat mzdy. Ekonomika získává prostor růst bez stejně silného inflačního tlaku.
Pokles aktivity může naopak způsobit, že nízká míra nezaměstnanosti vypadá lépe, než jaký je skutečný stav. Část lidí zmizela ze jmenovatele, protože práci přestala hledat.
Aktivita je ale ovlivněna také dlouhodobými faktory, jako jsou stárnutí populace, studium, zdravotní stav nebo péče o děti. Ne každý pokles proto představuje slabost hospodářského cyklu.
Volná pracovní místa měří napětí
Nízká nezaměstnanost sama neříká, zda mají firmy problém najít pracovníky. Důležitý je také počet volných míst.
Vztah mezi volnými místy a nezaměstnaností zachycuje Beveridgeova křivka. V napjatém trhu bývá mnoho volných pozic a málo nezaměstnaných. Během ochlazování počet nabídek práce klesá a nezaměstnanost postupně roste.
Federal Reserve používá společné sledování volných míst a nezaměstnanosti jako jeden z nástrojů pro hodnocení napětí na pracovním trhu.
Počet volných pozic může začít klesat dříve než zaměstnanost. Firmy nejprve přestanou hledat nové lidi, zruší neobsazené pozice a omezí nábor. K propouštění přistoupí až později, pokud slabší poptávka pokračuje.
Volná místa proto mohou ukazovat ochlazování dříve než samotná nezaměstnanost.
Mzdy je potřeba porovnávat s produktivitou
Růst mezd podporuje příjmy domácností a spotřebu. Pro cenové tlaky je ale důležité, zda odpovídá růstu produktivity.
Pokud mzdy rostou o 5 procent a produktivita práce o 3 procenta, náklad práce na jednotku produkce roste přibližně o 2 procenta. Firma může část nákladu pokrýt z marže, část kompenzovat efektivnější výrobou nebo část promítnout do cen.
Přenos závisí na konkurenčním prostředí a schopnosti zákazníků vyšší cenu přijmout.
Jednoměsíční růst průměrné mzdy navíc může ovlivnit změna struktury zaměstnanosti. Pokud zaniknou především hůře placená místa, průměrná mzda zbývajících pracovníků vzroste, i když nikdo nedostal přidáno.
Proto je vhodné sledovat více ukazatelů mezd a delší trend, nikoli jen jednu měsíční hodnotu.
Odpracované hodiny mohou varovat dříve
Firmy obvykle nezačnou propouštět při prvním náznaku slabší poptávky. Nábor a zaučení lidí jsou nákladné a podnik si chce zaměstnance udržet, pokud očekává pouze krátkodobé zpomalení.
Nejprve proto může:
omezit přesčasy,
zkrátit pracovní dobu,
snížit využití agenturních pracovníků,
přestat nabírat,
zrušit část volných pozic.
Průměrná délka pracovního týdne tak může začít klesat dříve než celkový počet zaměstnaných.
Pokud zaměstnanost zůstává stabilní, ale lidé pracují méně hodin, objem práce v ekonomice už může slábnout.
Žádosti o podporu ukazují změnu rychleji
Ve Spojených státech se každý týden zveřejňuje počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti. Jejich výhodou je vysoká frekvence.
Růst žádostí může ukázat, že firmy začínají propouštět, ještě než se změna plně projeví v měsíční míře nezaměstnanosti.
Jednotlivý týden ale může být ovlivněn svátky, počasím nebo administrativními výkyvy. Větší význam má trvalejší změna několikatýdenního trendu.
Stejně jako u ostatních ukazatelů trhu práce je důležitější společný směr více dat než jeden nečekaný výsledek.
Trh práce reaguje na cyklus se zpožděním
Zaměstnanost bývá zpožděným ukazatelem hospodářského cyklu.
Firma může před propouštěním omezit investice, výrobu, nábor i počet odpracovaných hodin. Zaměstnance propustí až ve chvíli, kdy usoudí, že slabší poptávka nebude jen dočasná.
Podobně může s náborem čekat i na začátku oživení. Nejprve zvýší vytížení stávajících pracovníků a teprve poté začne vytvářet nová místa.
Nízká nezaměstnanost proto může přetrvávat ještě ve chvíli, kdy ekonomika už zpomaluje. Růst nezaměstnanosti naopak často potvrzuje, že ochlazení zasáhlo rozhodování firem hlouběji.
Pro včasnější obraz je vhodné kombinovat:
nové objednávky,
volná pracovní místa,
odpracované hodiny,
žádosti o podporu,
tempo náboru,
mzdovou dynamiku.
Proč dobrá zpráva někdy pošle trh dolů
Silný růst zaměstnanosti je pro ekonomiku obvykle dobrá zpráva. Znamená více příjmů, spotřeby a nižší riziko bezprostřední recese.
Pro finanční trhy ale rozhoduje, jak data změní očekávanou cestu úrokových sazeb.
Pokud se centrální banka snaží utlumit přetrvávající inflaci, mimořádně silný trh práce může znamenat, že poptávka zůstává příliš odolná. Investoři začnou očekávat vyšší sazby po delší dobu.
Krátkodobé dluhopisové výnosy vzrostou, měna může posílit a akcie nebo krypto mohou oslabit kvůli vyšší diskontní sazbě.
V jiném ekonomickém režimu bude stejná zpráva působit opačně.
Pokud se investoři obávají recese, silnější zaměstnanost sníží pravděpodobnost prudkého poklesu spotřeby a firemních zisků. Akcie mohou růst, přestože se očekávané snížení sazeb posune do budoucna.
Data se nezměnila. Změnila se otázka, kterou si trh klade.
První číslo se může změnit
Údaje z trhu práce jsou odhady založené na výběrových šetřeních. Později se zpřesňují podle nově získaných odpovědí, sezonních faktorů a úplnějších administrativních dat.
Pozornost trhu se při zveřejnění soustředí na aktuální výsledek, ale důležité mohou být také revize předchozích měsíců.
Silný nový údaj doprovázený výrazným snížením minulých hodnot může vyprávět jiný příběh než samotný titulek. Stejně tak může slabší měsíc po revizi vypadat méně dramaticky.
Jedna hodnota proto neurčuje trend. Smysl dává sledovat několik měsíců a více částí reportu současně.
Jak report číst v praxi
Při zveřejnění dat z trhu práce je užitečné postupovat v tomto pořadí:
Porovnat hlavní čísla s očekáváním trhu.
Zkontrolovat revize předchozích měsíců.
Podívat se na míru nezaměstnanosti a ekonomickou aktivitu.
Porovnat počet pracovních míst s odpracovanými hodinami.
Vyhodnotit růst mezd v delším trendu.
Zjistit, ve kterých odvětvích pracovní místa vznikala nebo zanikala.
Sledovat reakci krátkodobých dluhopisových výnosů.
Pokud po silném reportu výrazně vzrostou krátké výnosy, trh pravděpodobně přecenil budoucí sazby směrem nahoru. Pokud současně rostou akcie, může převládat pozitivní výhled hospodářského růstu.
Reakce více trhů pomáhá rozlišit, kterou část zprávy investoři považují za nejdůležitější.