Otázka je pořád stejná: co se s cenou stane dál. Odpovědi na ni se dělí do tří rodin a tenhle okruh je drží pohromadě, protože v praxi se stejně používají promíchaně.
Technická analýza odvozuje očekávání z historie ceny a objemu. Pracuje s klouzavými průměry, oscilátory jako RSI nebo MACD, s pásmy volatility a s formacemi, které v grafu hledá: hlava a ramena, dvojitý vrchol, vlajka, klín. Podstatná část její účinnosti plyne z toho, že ji sleduje dost lidí najednou a chovají se podle ní. Nejslabším místem je zpětné vysvětlování, tedy nacházení vzorců až poté, co se pohyb stal.
Fundamentální analýza se ptá na hodnotu, ne na graf. U projektu zkoumá, co staví, kdo za tím stojí, jestli má příjmy a čím se liší od konkurence. Patří sem čtení whitepaperu, vlastní prověření projektu i posouzení konkurenční výhody, tedy důvodu, proč nemůže být snadno nahrazen.
Třetí pohled je cyklický. Trh se pohybuje ve fázích, které se opakují: akumulace, růst, euforie, distribuce, kapitulace a útlum, kterému se v kryptu říká kryptozima. Býčí a medvědí trh nejsou nálady, ale delší období s vlastní logikou. Ukazatele jako Mayer multiple nebo stock-to-flow se snaží tyhle fáze vyjádřit číslem.
Žádný z těch přístupů nepředpovídá. Všechny jen zpřesňují odhad pravděpodobnosti, a i to jen někdy. Kdo je používá poctivě, formuluje předem, co by jeho názor vyvrátilo. Kdo ne, najde v grafu vždycky to, co už si myslel.
Za pozornost stojí i to, co se v okruhu skrývá pod nenápadnými názvy: korelace, volatilita nebo objem jsou nudná čísla, která o trhu často řeknou víc než jakákoli formace.