Solana běží od roku 2020 a staví na jiném kompromisu než Ethereum: místo aby se výkon řešil až v nadstavbách, tlačí propustnost přímo do hlavního řetězce. Pomáhá jí k tomu proof of history, tedy ověřitelný způsob, jak seřadit transakce v čase, aby se uzly nemusely na pořadí zvlášť domlouvat. Výsledkem jsou poplatky ve zlomcích centu a potvrzení v řádu sekund, což ze Solany udělalo obvyklé prostředí pro obchodování s vysokou frekvencí, pro platby a pro memecoiny. Cena za to je náročnost provozu: uzel potřebuje výkonný hardware a rychlé připojení, takže je jich méně než u konkurence. Síť má také historii výpadků, kdy se při náporu na několik hodin zastavila produkce bloků; poslední roky se stabilita zlepšila. Účty a data se tu adresují jinak než na Ethereu, takže přenos aplikace není mechanický.