NEAR Protocol běží od roku 2020 a jeho hlavním tématem je zvládnout růst provozu bez toho, aby zdražil. Řeší to dělením sítě na části, kterým se říká shardy: každá zpracovává jen svůj díl transakcí a síť si mezi nimi předává výsledky, takže s rostoucí zátěží může kapacita přibývat. Druhou výraznou vlastností je práce s účty. Místo dlouhého řetězce znaků má uživatel čitelné jméno a k jednomu účtu může patřit víc klíčů s různým oprávněním, což usnadňuje přihlašování i obnovu přístupu. Poplatky jsou nízké a jejich část se pálí, zbytek jde vývojářům aplikace, ve které transakce vznikla. Síť běží na proof of stake, kde NEAR slouží jako zástava, jako platidlo za poplatky a jako hlas při rozhodování o změnách.