Na festivalu Colours of Ostrava vystoupil guvernér České národní banky Aleš Michl s přehledem toho, kam instituce dál směřuje: do popředí staví platební infrastrukturu, umělou inteligenci, testování digitálních aktiv i správu devizových rezerv. Podle vlastních slov chce spojit „konzervativní měnovou politiku a inovativní procesy“, tedy přísnost v sazbách a moderní techniku ve všech ostatních oblastech. Rozhovor zveřejnila ČNB.
Rámec, který se rozhovorem vine, je jednoduchý: peníze jsou pro Michla především otázkou důvěry. Důležitá je nízká inflace, silné rezervy a kredibilita centrální banky. Forma placení se mění, ale podstata zůstává stejná. Právě tenhle rozdíl mezi formou a podstatou vysvětluje, proč může být banka současně velmi opatrná v měnové politice a zároveň ambiciózní v technologii.
„Digitální korunu už máme“ jsou to okamžité platby
Michl odmítá představu, že digitální koruna je teprve na cestě. Podle něj ji Česko už fakticky má v podobě okamžitých plateb 24/7 mezi účty. Stačí je dostat přímo do telefonu a doplnit o chytré aplikace a AI agenty. Digitálnost pro něj neznamená nový produkt centrální banky, ale hlavně jednoduchost: aby se koruna poslala okamžitě, bez čekání.
Logika je čistě praktická. Říká, že pokud e-mail dorazí během okamžiku, není důvod, aby pohyb peněz trval déle. Banka proto podle něj systém přestavěla tak, aby okamžité platby fungovaly rychle a levně.
Stejně ostře mluví i o kartách. Platební karta je podle něj vynález z roku 1948, který byl svého času revoluční, ale dnes už postupně ztrácí na významu. Budoucnost vidí v okamžitých platbách, kde se propojí bankovní účty, biometrické ověření, detekce podvodů a celý proces skončí během chvíle. Zároveň ale připouští, že banky mají z karetních schémat vysoké příjmy, a proto nemají silnou motivaci tlačit levnější alternativy. ČNB proto chce do oblasti vstoupit pravidly a vytvořit tlak na konkurenci.
V jeho argumentaci se opakují jednoduché příměry. Nokia podle něj vsadila na tlačítkové mobily, zatímco Apple uspěl díky službám a jednoduchosti. Stejnou logiku přenáší i do plateb: nejlepší transakce je ta, které si uživatel ani nevšimne, protože prostě funguje.
Hotovost jako pojistka systému
Bezhotovostní směr podle guvernéra neznamená konec hotovosti. Naopak ji popisuje jako offline zálohu pro krizové situace. V normálních časech může drtivá většina plateb probíhat elektronicky, ale hotovost má zůstat jako pojistka pro chvíle, kdy systém selže. ČNB proto drží rezervy pro případ mimořádné situace.
Zajímavý je i jeho pohled na právo na hotovost. K zakotvení koruny a hotovosti do ústavy se staví zdrženlivě. Podle něj je důležitá pevná měna a péče o její důvěryhodnost, zatímco samotná forma placení je už věcí politiků. ČNB má ručit za podstatu, ne za detailní legislativní podobu.
AI „v základech“: úklid procesů, lepší predikce, ale ne rozhodování o sazbách
Michl staví banku doslova na AI a opírá to o konkrétní změny. ČNB zredukovala část zaměstnanců kvůli produktivitě, uzavřela některé pobočky, zvýšila investice do kyberbezpečnosti a technologií a posiluje IT i AI týmy. Sám říká, že AI používá denně a že cílem je „uklidit procesy“ uvnitř instituce.
AI podle něj představuje obrovskou příležitost, ale zároveň i riziko. Přirovnává ji k elektřině nebo ohni: bez pravidel může být nebezpečná, s pravidly ale výrazně zvyšuje produktivitu. ČNB proto počítá s tím, že se s technologií musí učit hlavně nová generace. Podle interní studie může být změnou zasažena zhruba čtvrtina profesí, i když to neznamená, že by tolik lidí automaticky přišlo o práci.
Nejdůležitější je ale dopad na prognózy. Michl tvrdí, že díky novým modelům ČNB zlepšila schopnost předpovídat inflaci a HDP zhruba o dvě třetiny. AI se podle něj promítla i do podkladů pro rozhodování o sazbách. Přesto existuje pevná hranice: o úrokových sazbách a kurzu koruny AI nerozhodne. Finální rozhodnutí zůstává na člověku.
Konkurenceschopnost: Škoda, Čína a evropská byrokracie
Do rozhovoru se dostal i širší makro pohled. Upozorňuje, že se nejvyšší marže dnes netvoří jen v exportu zboží, ale hlavně v exportu služeb a softwaru. V tomto směru podle něj dominují USA a Čína, zatímco Evropa zaostává. Za příklad dává i automobilky, kde technologie a software hrají stále větší roli.
Používá i historickou paralelu s Čínou, která podle něj kdysi vynalezla řadu klíčových technologií, ale zbrzdila se byrokracií. Stejné riziko teď podle něj hrozí Evropě. ČNB se proto chce profilovat jako instituce, která má být průkopníkem ve využívání AI ve veřejném sektoru.
Krypto test za milion dolarů a ČNB Lab
Nejsledovanější část rozhovoru pro krypto publikum je jasná: ČNB vyčlenila 1 milion dolarů na testovací portfolio digitálních aktiv a zakládá ČNB Lab, který má zastřešit i AI a okamžité platby. Z pohledu aktiv banky jde o velmi malou část, pro veřejnost ale o výrazný experiment. Michl zdůrazňuje, že nejde o sázku na rychlý zisk, ale o přípravu na budoucnost.
Důležitý detail je, že nejde jen o bitcoin. Do testu patří také stablecoiny a tokenizovaná aktiva. Pointa není cena BTC, ale technologie DLT a blockchainu, na níž mohou vznikat i další instrumenty, včetně dluhopisů. ČNB si podle Michla všechno pečlivě zapisuje a do zhruba dvou let chce zveřejnit studii, která vyhodnotí, co se z testu naučila.
Michl zároveň otevřeně říká, že k bitcoinu přistupuje binárně: v budoucnu podle něj může mít jen dvě hodnoty a to extrémně vysokou, nebo nulovou. Právě proto drží expozici v rovině testu, ne rezerv.
Zlato: pravidelný nákup a cesta na 100 tun
Vedle krypta stojí tradiční aktivum: zlato. ČNB podle Michla drží 82,4 tuny zlata a cílí na 100 tun, což by znamenalo nejvyšší zásobu v historii republiky. Zlato tvoří zhruba šest procent devizových rezerv a banka ho nakupuje pravidelně, ne podle pokusu odhadnout krátkodobý pohyb ceny.
Právě pravidelnost je podle Michla klíčová. ČNB netimuje trh, ale nakupuje každý měsíc. V jeho podání jde o centrálněbankovní verzi dollar-cost averaging: nerozhoduje jednorázový správný okamžik, ale dlouhodobá disciplína.
Rozvaha: od rekordní ztráty k ziskové instituci
Zlato i akcie dávají smysl až v kontextu rozvahy. Michl převzal ČNB s rekordní ztrátou 487 miliard korun a odpovědí bylo přenastavení bilance: nižší náklady na straně pasiv, úprava rezerv a větší důraz na aktiva s vyšším výnosovým potenciálem. K tomu patří právě zlato a akcie.
Jeho cíl je dlouhodobý: odkázat další generaci vyšší očekávaný výnos aktiv a ziskovější centrální banku. Sám přiznává, že návrat do zisku možná už nestihne, ale vytváří podmínky pro další bankovní radu.
Sazby: proč ČNB drží přísnou linku
Pro majitele hypoték je důležitá především měnová politika. ČNB v červnu zvýšila sazbu na 3,75 % a dál drží restriktivní přístup. Michlova logika je, že doba nulových sazeb a devalvací skončila vysokou inflací, a proto je teď potřeba motivovat ke spoření a držet měnovou politiku přísnou.
Další postup podle něj bude záviset na datech. ČNB chce sledovat vývoj inflace, nové prognózy a inflační rizika. AI má v tomto procesu sloužit jako lepší podklad, ne jako náhrada rozhodnutí.
Co po Michlovi zůstane
Na otázku, co má po jeho mandátu zůstat, odpovídá jednoduše: nízká inflace. Všechno ostatní, tedy okamžité platby, AI i krypto test spíše bere jako nástroj, jak zlepšit fungování ekonomiky a podnikatelské prostředí.
S tím souvisí i jeho vize rezervního fondu pro budoucí generace. Pokud bude ČNB dlouhodobě zisková, mohl by vzniknout fond, který by měl mezigenerační přesah. Zatím je to spíš směr než hotový projekt, ale Michl říká, že na něj vytváří podmínky.