Podle serveru Cointelegraph se Evropská centrální banka (ECB) v poslední době intenzivně snaží rozptýlit obavy ohledně soukromí při používání digitálního eura (CBDC, central bank digital currency – digitální měna centrální banky). Jak vysvětlil člen Výkonné rady ECB Piero Cipollone v publikovaném rozhovoru, návrh digitálního eura počítá s tím, že Eurosystém nebude moci identifikovat uživatele ani jejich transakce.
Podle Cipolloneho bude identitu uživatelů znát pouze banka zprostředkující transakci, například z důvodu boje proti praní špinavých peněz (AML). Centrální banka si tak přímo nespojí platby s konkrétními osobami. V případě offlinových plateb digitálním eurem budou podrobnosti transakce známy výhradně plátci a příjemci, což podle ECB maximalizuje ochranu soukromí.
Trvalé obavy veřejnosti a odmítnutí ze strany politiků
Přestože se ECB snaží ubezpečit veřejnost o důrazu na anonymitu a ochranu dat, mezi zákonodárci, odborníky na soukromí i krypto-komunitou přetrvává značná nedůvěra. Kritici upozorňují, že jakákoliv státem emitovaná digitální měna nese riziko posílení finančního dohledu a kontroly nad občany.
Například ve Spojených státech podpořil v roce 2025 prezident Donald Trump zákaz vývoje a propagace federálního CBDC, a to s odkazem na ohrožení finanční stability, soukromí jednotlivců i suverenity země. Američtí poslanci také představili návrh Anti-CBDC Surveillance State Act, podle kterého by Fed (americká centrální banka) nesměl žádné digitální USD vydávat.
Digitální euro jako nástroj pro evropskou platební nezávislost
ECB vedle tématu ochrany dat apeluje také na strategické výhody digitálního eura. Na veřejné přednášce v Lotyšsku upozornil Cipollone, že Evropa je dnes při zpracování platebních karet z velké části závislá na zahraničních poskytovatelích služeb. Dvě třetiny karetních transakcí v eurozóně mají pod kontrolou společnosti ze zemí mimo Evropu. Zavedení digitálního eura má tuto závislost snížit a poskytnout evropským státům vlastní infrastrukturální nástroj plně pod jejich kontrolou.
Evropský parlament mezitím přijal vstřícné stanovisko k digitálnímu euru: jeho hospodářský a měnový výbor návrh podpořil a návrh byl dále posunut k vyjednávání v Radě. Podle ECB by v případě úspěšného legislativního procesu a zvládnutí technických i provozních zkoušek mohl projekt digitálního eura běžet nejdříve v roce 2029.
Výzva: najít rovnováhu mezi bezpečností, suverenitou a právy občanů
Přesto přetrvává otázka, zda bude ochrana soukromí v digitálním euru skutečně zajištěna v praxi, nebo zda budou převládat obavy ze zneužití ze strany státu. ECB a evropské instituce nyní sází na fázi ověřování a komunikace směrem k veřejnosti, s cílem přesvědčit skeptiky i odborníky o přínosech i bezpečnostních zárukách připravované digitální měny.