Podle informací Guardian Business vytvořila americká ekonomika v srpnu 162 000 nových pracovních míst, což představuje výrazné oživení poté, co v průběhu léta trh práce zpomaloval. Míra nezaměstnanosti přitom zůstala na stejné úrovni jako předchozí měsíc, tedy 4,1 %. To je stále méně než loňské maximum 4,5 % z listopadu, které ekonomika zažila po období razantnějších ekonomických výkyvů.

Měsíční přírůstky pracovních míst ale v posledních měsících značně kolísaly. Zatímco v březnu vzniklo v USA 214 000 pracovních pozic, v červenci to bylo jen 21 000. Poslední srpnová čísla znamenají návrat ke svižnějšímu růstu zaměstnanosti. Pozitivní je také revize údajů z předchozích měsíců: v červnu po zpětném přepočítání přibylo 31 000 míst (původně jen 20 000), v červenci byl původní údaj opravován dokonce z hlášené ztráty 23 000 na skutečný nárůst o 21 000 pracovních míst.

Soukromý a veřejný sektor: odlišná dynamika

Zpráva firmy ADP, která sleduje mzdy a tvorbu míst v soukromém sektoru, ukázala v srpnu nárůst o 38 000 nových pozic, což bylo pod očekáváním a jde o nejslabší údaj od letošního ledna. Naproti tomu data společnosti Challenger, Gray & Christmas zaznamenávají meziročně 41% pokles propouštění, což signalizuje, že zaměstnavatelé se i v nejistých časech příliš nezbavují pracovníků.

Celkově trh práce balancuje v určitém mezistavu mezi tvorbou a rušením pracovních míst; ekonomové tento stav popisují jako „pomalé najímání, pomalé propouštění“. Vyplývá to i z čísle další letošní zprávy Bureau of Labor Statistics (BLS), která ukazuje, že volná pracovní místa, propouštění i počty lidí odcházejících z práce zůstávají v posledních měsících na stabilních úrovních.

Ekonomické napětí, inflace a kroky Fedu

I když trh práce zůstává relativně stabilní, mnoho Američanů pociťuje ekonomické napětí. Důvodem je především souběh stagnace pracovních příležitostí a rostoucí inflace. Od vypuknutí války s Íránem vzrostla v USA roční míra inflace z 2,4 % v únoru na 3,4 % v červenci. V květnu dokonce vystoupala na 4,2 %, což byl nejvyšší údaj od roku 2023. To zvyšuje tlak na domácnosti, neboť ke stagnujícím příjmům se přidávají vyšší výdaje na základní potřeby.

Na finančních trzích mezitím došlo k prudkému výprodeji amerických státních dluhopisů a výnosy těchto bondů po začátku konfliktu výrazně vzrostly, což signalizuje nejistotu investorů ohledně dalšího výhledu americké ekonomiky. Vyšší výnosy dluhopisů často znamenají vyšší ceny úvěrů, včetně hypoték, půjček na auta i studentských úvěrů, což opět zvyšuje zátěž pro spotřebitele.

Fed a jeho dilema s úroky

V této atmosféře očekávají ekonomové, že americká centrální banka Fed (americký centrální bankovní úřad) letos ještě jednou zvýší úrokové sazby. Vyšší sazby by teoreticky mohly zkrotit inflaci, avšak za cenu možné destabilizace trhu práce. Předseda Fedu Kevin Warsh na nedávném sympoziu v Jackson Hole potvrdil, že centrální banka je stále odhodlaná dostat inflaci zpět k 2 % –zároveň ale nechtěl zatím přesně uvádět další očekávané kroky Fedu. Zdůraznil, že rozhodnutí centrální banky budou záviset na dalším vývoji inflace a dynamiky trhu práce.

Politický rozměr podtrhl exprezident Donald Trump, který na nové srpnové údaje okamžitě reagoval požadavkem na snížení úrokových sazeb, případně zastavení obchodování se státy, s nimiž USA mají schodek. Argumentuje, že silná americká ekonomika by si zasloužila nejnižší úroky na světě.

Další vývoj na trhu práce tak bude záviset především na rozhodnutí Fedu, vývoji inflace i případném geopolitickém vývoji ve světě. Ekonomové i veřejnost budou nadále důkladně sledovat jak nová pracovní čísla, tak i možné změny v měnové politice.