Shamirovo dělení rozdělí zálohu na několik částí s tím, že k obnovení stačí jen některé z nich, například tři z pěti. Řeší tím dilema běžné zálohy: jedna kopie hrozí ztrátou, víc kopií zvyšuje riziko nálezu. Části lze uložit na různá místa a ztráta jedné nic neohrozí, zatímco nálezce jediné části nezíská nic. Nevýhodou je složitost postupu a nutnost podpory ze strany peněženky, takže se hodí spíš pro větší částky a pro toho, kdo si postup skutečně vyzkouší. Vyzkoušet obnovu nanečisto je u téhle metody dvojnásob důležité.