Depozitář je regulovaný subjekt, který uchovává aktiva klientů odděleně od svého majetku. Pro instituce je jeho použití obvykle povinné, protože vlastní správa klíčů je pro ně nepřijatelné provozní riziko. Nabízí pojištění, audit a doložitelné postupy. Rozdíl proti běžné burze je právě v oddělení majetku: prostředky u depozitáře by neměly být součástí jeho majetkové podstaty při úpadku, což je přesně to, co u burz historicky selhávalo nejčastěji. Otázka oddělení majetku je proto to první, na co se u úschovy ptát. Odpověď má být doložitelná, ne jen tvrzená.